Někdy je zajímavé zkusit odpovědět i na otázky, které nedávají smysl. Často se totiž po cestě naučíte něco, co by vás jinak nenapadlo. Tento článek tedy bude úplně nesmyslný, nicméně...
Mimochodem, nabízím jiné řešení původní úlohy. Domnívám se, že jde o řešení, které měl zadavatel úlohy na mysli.
Vyskytují se v ní dvě klíčová slova, která poněkud podvědomě zaměňujeme, jenže často je to chyba. Jde o slova "větší" a "těžší". Je známo, že houby jsou dobře nasákavé vodou. Proto oba mohli mít po párech úplně stejně velké houby a stejný počet, avšak Tomáš měl ty s větším obsahem vody. Dokonce mu je tatík mohl takto vybírat, aby mu udělal radost, že jich má podle hmotnosti více.
Přesně tyto myšlenkové postupy jsou základem vědeckých postupů a mnohých vědeckých prací. Matematické postupy jsou spolehlivé, ale vyžadují přesně formulovaný problém k řešení. A právě přeformulovat a zjednodušit do té správné míry daný problém, aby byl logicky řešitelný, a přitom ho nezjednodušit příliš, aby řešení bylo přínosné našemu poznání, je snad to nejtěžší.
Vámi zvolený příklad je docela pěkný.
A ještě konkrétní příspěvek. Zvolil jste sice náhodné rozložení hmotnosti hub, navíc v nedostatečně dobře zdůvodněných mezích 100-300 g, ale hodně nereálné rozložení, tedy tzv. rovnoměrné. Mnohem reálnější je rozložení zvané "normální" nebo-li Gaussovo. Zkuste změnit ve vaší simulaci tu generující funkci na normální rozložení (nejspíš to ve vámi použitém jazyku bude znamenat nahradit funkci rand funkcí randn a změnit koeficient a aditivní konstantu) a porovnat výsledek, který vás zajímá.
Pro mě je naprostý zabiják slovo "stejně" v zadání. Může se týkat počtu hub - zde by správná odpověď byla "je to možné proto, že zmíněné větší houby se mezi sebou hmotnostně liší", anebo právě hmotnosti, či objemu. Takováto zadání úloh se v mnoha různých testech objevují dosti zhusta (a speciálně pokud má mít strefení se do zamýšleného "správného řešení" nějaký dopad, např. přijetí ke studiu na nějakou VŠ, mě neschopnost autorů testů napsat zadání jednoznačně přivádí ke smutku). Napsat dobrý test, který navíc testuje to, co má testovat, není nic jednoduchého.
Mimochodem, nabízím jiné řešení původní úlohy. Domnívám se, že jde o řešení, které měl zadavatel úlohy na mysli.
Vyskytují se v ní dvě klíčová slova, která poněkud podvědomě zaměňujeme, jenže často je to chyba. Jde o slova "větší" a "těžší". Je známo, že houby jsou dobře nasákavé vodou. Proto oba mohli mít po párech úplně stejně velké houby a stejný počet, avšak Tomáš měl ty s větším obsahem vody. Dokonce mu je tatík mohl takto vybírat, aby mu udělal radost, že jich má podle hmotnosti více.
Přesně tyto myšlenkové postupy jsou základem vědeckých postupů a mnohých vědeckých prací. Matematické postupy jsou spolehlivé, ale vyžadují přesně formulovaný problém k řešení. A právě přeformulovat a zjednodušit do té správné míry daný problém, aby byl logicky řešitelný, a přitom ho nezjednodušit příliš, aby řešení bylo přínosné našemu poznání, je snad to nejtěžší.
Vámi zvolený příklad je docela pěkný.
A ještě konkrétní příspěvek. Zvolil jste sice náhodné rozložení hmotnosti hub, navíc v nedostatečně dobře zdůvodněných mezích 100-300 g, ale hodně nereálné rozložení, tedy tzv. rovnoměrné. Mnohem reálnější je rozložení zvané "normální" nebo-li Gaussovo. Zkuste změnit ve vaší simulaci tu generující funkci na normální rozložení (nejspíš to ve vámi použitém jazyku bude znamenat nahradit funkci rand funkcí randn a změnit koeficient a aditivní konstantu) a porovnat výsledek, který vás zajímá.
První co mě napadlo je fakt, že se jedná o houby. Jejich hmotnost závisí na tom, kolik obsahují vody. Ta úloha není vůbec určena k žádným výpočtům.
Kdyby substack uměl zvýrazňovat text v článku jako medium, určitě bych zvýraznil toto:
"Kdyby dostal Tomáš od tatínka těžší koš častěji, pak by měl zbystřit.
Pokud by se to stalo čtyřikrát za sebou, je to 0,25 ^ 4 = 0,00390625, tedy méně než 4 případy z tisíce. To už na důvodné podezření rozhodně stačí."
S tímto se potýkám doma pořád! 😁
Parádní, díky za tip na použití při školení v EXCELU! Otestuji hned na manželce.
Pro mě je naprostý zabiják slovo "stejně" v zadání. Může se týkat počtu hub - zde by správná odpověď byla "je to možné proto, že zmíněné větší houby se mezi sebou hmotnostně liší", anebo právě hmotnosti, či objemu. Takováto zadání úloh se v mnoha různých testech objevují dosti zhusta (a speciálně pokud má mít strefení se do zamýšleného "správného řešení" nějaký dopad, např. přijetí ke studiu na nějakou VŠ, mě neschopnost autorů testů napsat zadání jednoznačně přivádí ke smutku). Napsat dobrý test, který navíc testuje to, co má testovat, není nic jednoduchého.