Změnil něco "český polo-lockdown"?

Zajímavý detail v datech od Facebooku ukazuje, že přes týden zůstalo doma o pětinu více lidí. Otázka je, zda to bude stačit.

V České republice platí od pondělí 1. března zatím nejpřísnější opatření (kompletní výčet na vládním Covid portálu). Podle odborníků jsou opatření nedostatečná: „To, že se virus bude šířit v továrnách, bude pokračovat a zásadně se nám nepodaří stlačit epidemii. Určitě by pomohlo, aby se všechno zastavilo na týden, než bude připraveno testování v továrnách,“ řekl například René Levínský z Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP). Podle předpovědí BISOP z 28. února taková polovičatá opatření sice sníží reprodukční číslo, ale ne dostatečně na to, aby se podařilo ulevit nemocnicím.

Víme, že posuzovat efektivitu opatření je možné až s určitým odstupem. Čísla nakažených logicky reflektují řekněme dva týdny starý stav, a počty zemřelých mají ještě větší zpoždění. Jako nejrychlejší ověření toho, jak Češi na základě nového “polo-lockdownu” změnili chování, mne proto napadlo použít data velkých firem: Google Mobility Report a Facebook Movement Range Maps.

Facebook dává data s menším zpožděním, tak začneme tam. Jeho měřítko je trochu neintuitivní: uvádí procento lidí, kteří během dne (od osmi večer do osmi večer) neopustili jednu dlaždici na mapě, která má 600 krát 600 metrů. Trochu komplikované, ale dlouhodobě konzistentní, a můžeme se tedy podívat, jak to vychází v Česku (pozor, soubor má po rozbalení přes 500 MB). Toto je pohled na to, jak se mobilita proměňovala od března 2020.

Vidíme velký pokles během jarního lockdownu a pak podobný pokles na podzim. Přiblížíme se teď na posledních pár týdnů. V grafu jsem vyznačil víkendy (během kterých lidé obvykle zůstávají více doma), zbytek jsou všední dny.

Vidíme, že oproti předchozím všedním dnům znatelně stoupl počet lidí, kteří zůstali doma (respektive zůstali na jednom místě během dne). Naopak přes víkend, který oznámenému lockdownu předcházel, vyrazilo “mimo svou dlaždici” více lidí, než předchozí neděle.

Určitý dopad tedy nová opatření na chování lidí měla. Pohyb samozřejmě není to, co lidi ohrožuje. Ohrožením je šíření viru. Lze se pohybovat zcela bezpečně (například vlastním autem nebo pěšky s ochranou obličeje) a nevystavit se při tom prakticky žádnému riziku nákazy. A stejně tak se můžete nakazit třeba od souseda, tedy aniž byste opustili domov. Z předchozí analýzy BISOP ovšem víme, že omezení pohybu byl dobrý prediktor reprodukčního čísla za dva týdny (interaktivní graf zde):

Lze tedy doufat, že lidé berou situaci vážněji a to šíření viru v populaci alespoň trochu sníží. Bohužel se v Česku šíří nová varianta covid-19, a i z grafu výše je zřejmé, že reprodukční číslo má nyní tendenci růst i při omezeních kontaktů, která dříve stačila na jeho snižování. Právě novou variantu (nové varianty!) je nyní potřeba sledovat a monitorovat. Ty totiž mají potenciál napáchat hodně paseky a v nejhorším případě by mohly výrazně oddálit nějaký ten “návrat do normálu”.

Takový návrat je ale nyní v Česku opravdu daleko. Stoupající počty nakažených (a se zpožděním i stoupající počty mrtvých kvůli covidu) ukazují, že se čtvrtá vlna může být nejhorší, jakou zatím Česko zažilo. A protože se ČR řadí mezi země s nejvyšším počtem covidových úmrtí na počet obyvatel, je třeba to brát maximálně vážně.